Vláknina a naše zdraví
O nezbytnosti vlákniny pro správné fungování našeho těla není pochyb. Vláknina podporuje pohyb potravy trávicím systémem, vstřebává vodu a váže na sebe některé látky, např. cholesterol. Vláknina zpomaluje vstřebávání živin, dodává pocit sytosti, tím pomáhá hubnutí i udržení štíhlé linie. Její nulová kalorická hodnota je dalším přínosem pro hubnutí.
Co je vláknina
Vláknina je nestravitelná složka rostlinné stravy, která patří mezi sacharidy. Vláknina je neškrobový polysacharid, který obsahuje další složky, např. celulózu, lignin, vosky, chitiny, pektiny, aj. Rozeznáváme dva druhy vlákniny, rozpustnou a nerozpustnou, každý druh vlákniny má na naše tělo odlišné účinky.
Rozpustná vláknina a její zdroje 
Rozpustná vláknina reguluje trávení sacharidů i tuků, váže na sebe vodu, tím nabývá na objemu a dodává pocit nasycení. Změkčuje stolici a působí snadnější vylučování. Rozpustná vláknina chrání nejen před zácpou a nemocemi střev, snižuje také kyselost v žaludku. Rozpustná vláknina působí jako prebiotikum, je potravou pro užitečnou mikroflóru v tlustém střevě. Potlačuje růst nežádoucí mikroflóry a tím posiluje náš imunitní systém.
Snižuje také hladinu cholesterolu v krvi a zpomaluje jeho vstřebávání z potravy.
Mezi bohaté zdroje rozpustné vlákniny patří luštěniny, žito, ječmen, oves, některé ovoce, zejména jablka, banány a bobulovité ovoce, některé zelenina, hlavně brokolice, mrkev, kořenová zelenina, brambory. Tobolky a semínka lnu a psyllium jsou zdroji rozpustné i nerozpustné vlákniny.
Nerozpustná vláknina a její zdroje
Nerozpustná vláknina zvětšuje objem obsahu ve střevech a zrychluje průchod potravy trávicím traktem. Díky zvětšenému objemu stolice naředí odpadní látky, které vznikly při trávení. Odpadní látky snadněji a rychleji opouštějí trávicí systém. Nerozpustná vláknina, tzv. hrubá vláknina čistí střeva mechanicky i chemicky. Působí jako prevence nemocí srdce a cév, střev, včetně rakoviny tlustého střeva a konečníku, je prevencí proti hemeroidům i zácpě.
Bohatými zdroji nerozpustné vlákniny je celozrnné pečivo, otruby, slupky některých druhů ovoce a rajčat, některá zelenina, jako jsou fazolky, květák, cuketa, celer, ořechy a semena.
Kolik vlákniny bychom měli denně sníst?
Podle odborníku na výživu by měl dospělý člověk denně sníst 30 g vlákniny. Denní doporučené množství rozpustné a nerozpustné vlákniny není přesně stanoveno. Doporučuje se však konzumace vyššího množství rozpustné vlákniny než nerozpustné, optimálně 20 g rozpustné vlákniny a 10 g nerozpustné.
Rizika nedostatku vlákniny
Mnoho lidí trpí díky nevhodným stravovacím návykům nedostatku vlákniny. Cukr, bílé pečivo, sladkosti, potraviny bohaté na tuky, např. tučná masa, uzeniny, paštiky, apod., instantní potraviny, polotovary neobsahují vlákninu. Při nedostatku vlákniny hrozí nejen obezita a zácpa, ale také nemoci srdce a cév, vysoká hladina cholesterolu v krvi, diabetes, žlučníkové kameny, zánět slepého střeva, rakovina tlustého střeva a konečníku. Vláknina patří do našeho jídelníčku a měli bychom ji do něho zařazovat postupně, jinak hrozí pocity nadýmání, plynatost a bolesti břicha.
Rizika nadbytku vlákniny
Nadbytek vlákniny je poměrně vzácný. Vyskytuje se zejména u jedinců, kteří se stravují alternativním způsobem, např. vegetariáni, vegani, vyznavači makrobiotické stravy. Podle odborníků v oblasti výživy hrozí problémy, pokud je denní příjem vlákniny více než 60 g. Při nadbytku vlákniny se dostaví nejen trávicí potíže jako je pocit nadýmání, plynatost, bolesti břicha, ale může také dojít k nedostatečnému vstřebání některých látek a tím k jejich nedostatku. Jedná se zejména o minerální látky jako je např. vápník, hořčík, železo.