Naše babičky musely šetřit, a přesto dokázaly ve svých kuchyních "vykouzlit" dobroty. To už dnes neplatí, v mnohých domácnostech se vaří blafy.
Co vše je možné zkonzumovat....
Mnohé české domácnosti se při vaření řídí třemi jednoduchými pravidly: musí to být levné, rychlé a musí toho být hodně. A má to být zdravé? Na to nejsou peníze ani čas. A tak vaří různé blafy typu obaleného gothajského salámu ve vejci a strouhance a osmaženého na oleji, "bramborák" ze starého chleba s uzeninou, zapečený kabanos s hořčicí, vejcem a cibulí, apod. Některé recepty připomínají známou pohádku Josefa Čapka "Jak si pejsek s kočičkou dělali k svátku dort". Smíchat mleté maso se smetanou, hořčicí, cibulkou, olomouckými tvarůžky a dalšími druhy sýrů, zakysaným zelím a dát tento blaf péci do trouby, nepotřebuje komentář.
Parodie na českou kuchyni
Tak se dají nazvat některá jídla, která jsou za hranicí poživatelnosti a která se nestydí nazývat se jídla české kuchyně. Mezi oblíbená jídla našich babiček patří šunkofleky. Naše babičky vařily toto jídlo z domácích širokých nudlí a uvařeného uzeného masa. Uvařily do polo měkka široké nudle, přecedily je přes cedník a smíchaly s uvařeným uzeným masem, nakrájeným na kousky, daly do sádlem vymazaného pekáčku, přidaly trochu pepře, zalily vejcem rozkvedlaným v mléce, někdy ještě přidaly na sádle zesklovatělou cibuli a daly péci do vyhřáté trouby. Tuto dobrotu podávaly s kyselou okurkou nebo kysaným zelím. Dnes sice není nutné vyrábět doma široké nudle, lze si je koupit, je však s podivem, co lze místo této pochoutky udělat za blaf. Vyslechla jsem rychlý recept na šunkofleky, není to recept na šunkofleky, ale na jejich parodii. Jen se divím, jak toto někdo dokáže sníst. Uvaříme do měkka, lépe řečeno rozvaříme špagety nebo jiné těstoviny, nejlépe značky Euroshop nebo Tesco, apod., přecedíme je přes cedník do pekáčku, nalijeme tam hodně oleje, přidáme nakrájený "gothaj", vejce, osolíme, opepříme a dáme zapéci do vyhřáté trouby. Upečenou šlichtu řádně pokapeme kečupem, aby byla poživatelná, jíme blaf a skáčeme radostí, jak jsme se pořádně nacpali a k tomu ušetřili, vždyť uzené maso je tak drahé a "gothaj" je tak levný.
Proč vaříme blafy?
Stávající ekonomická krize, posílená nedávným zásahem ČNB, který cíleně oslabil českou korunu, zasahuje do mnohých domácností. Následné zvyšování cen potravin nutí mnohé lidi k větší spořivosti. Bohužel se dívají jen na cenu, nikoli na kvalitu. Povadlá zelenina, potraviny na hranici data spotřeby, potravinové výrobky nabité různými chemickými přísadami, to vše tvoří obsah našich nákupních vozíků, hlavně, když je to "v akci", "ve slevě", tj. když je to levné. A když je to levné, může toho být hodně. Jsme milovníky náhražek, co na tom, že jídlo je za hranicí poživatelnosti. To nevadí, "napatláme" tam kečup, tatarku, hořčici, kořenící směs s glutamátem a hned je z blafu "mňamka", hlavně, když je to levné a je toho hodně. I když ušetříme pouze pětikorunu, je to skvělé, každá koruna se počítá. Dali jsme přednost kvantitě před kvalitou. Řídíme se heslem "Čím levnější, tím lepší" a stáváme se tak popelnicí Evropy.
Někdy jsou nutné náhražky
Někteří kuchaři tvrdí, že by nikdy nepoužili náhražku, že je to kažení chuti jídla. Náhražka má sice jinou chuť než jídlo bez náhražek, někdy se však bez náhražekneobejdeme. Někteří lidé mají ze zdravotních důvodů různá omezení ohledně výběru potravin a někdy i ohledně jejich zpracování. Lidé trpící celiakií řeší čím nahradit potraviny obsahující lepek. Alergici hledají řešení jak nahradit potraviny, na které mají alergii. Někdy je to docela těžké zvláště, když se jedná o několik potravin nebo o potravinu, která je často používaná, např. vejce.
Nahrazovat se dá i kvůli zpestření chuti, např. sójové maso, šmakoun, seitan, robi patří do zdravé výživy a mohou být vítaným zpestřením našeho jídelníčku. Někdy je vhodné sáhnout po náhražce, když je původní surovina příliš drahá. Je však třeba znát kombinaci chutí a vědět, co čím lze nahradit a jak to upravit, s čím to kombinovat, aby výsledkem nebyl blaf.
Levná jídla nemusí být blafy
Zdravé nemusí být synonymum pro drahé. Vařit se dá levně a zdravě, pouze je třeba se zbavit některých zlozvyků. Nedívat se na hlavně na cenu, ale na kvalitu, dávat přednost kvalitě před kvantitou, místo kečupu a dalších dochucovadel zvýrazňovat chuť jídla bylinkami, zelenými natěmi, kořením, např. sušenou bazalkou, ne např. kořenící směsí, která obsahuje glutamát. Jíst méně, ale kvalitně. Měli bychom vědět, co si dáváme do nákupních vozíků a čím živíme naše tělo.
Dá se vařit levně a zdravě. Příkladem může být pečené kuře na chilli se zeleninou a vařenými brambory. Místo kuřete můžeme použít kuřecí prsa nebo horní stehna, zelenina může být mražená, mražení je šetrný způsob konzervace, při kterém jsou zachovány všechny důležité látky i chuť. Rozděláme-li tvaroh s mlékem a přidáme-li k němu nahrubo nastrouhané ředkvičky, sůl, bazalku a řádně promícháme, máme chutnou, zdravou a levnou pomazánku. Pomazánku můžeme mazat na běžný chléb, není drahý, a na rozdíl od vodových, gumových rohlíků si na něm pochutnáme. Pečené brambory s do růžova orestovaným česnekem a se salátem z červeného hlávkového zelí je levné, zdravé a chutné jídlo.
Staré přísloví říká "lepší kapka medu než kýbl hnoje". Je lépe jíst méně a kvalitně než se "cpát" blafy a nekvalitními věcmi.