Houbaření je pro mnohé lidi zajímavá a užitečná činnost. Houby jsou zdravé, obsahují vysoké procento vody, spoustu vlákniny, vitamíny D a B3, zanedbatelné množství tuků a sacharidů. Houby mají v naší kuchyni široké využití. Zkušení houbaři nejen vědí, jaké houby mají sbírat, ale také znají místa, kde jich lze najít hodně. Pro méně zkušené houbaře mám 10 tipů jedlých hub, které by mohly zpestřit jejich jídelníček.
Bedla vysoká – roste ve skupinách ve všech typech lesů. Klobouk má na vrchu šupiny,dole bílé lupeny, třeň je vysoká, v polovině doplněna prstencem. U bedly se konzumuje pouze klobouk, hodí se na obalování, zapékání i smažení.
Bedla v těstíčku (10 ks.)
Suroviny: 10 bedel, 6 stroužků česneku, drcený kmín, 25 ml (2 polévkové lžíce + 1 čajová lžička) oleje, těstíčko: 2 vejce, 50 ml mléka, 50 g hladké mouky, sůl. Postup: Bedly očistíme a odkrojíme klobouky, prolisujeme česnek a zakápneme ho lžičkou oleje, aby se dobře roztíral. Rozšleháme vejce s mlékem, přidáme sůl, hladkou mouku a vytvoříme těstíčko. Klobouky potřeme česnekem s olejem, posypeme drceným kmínem, namáčíme do těstíčka a smažíme na rozpáleném oleji z obou stran do zlatova. Podáváme s chlebem nebo vařenými brambory, tatarskou omáčkou a zeleninovým salátem.
Čirůvka fialová – roste ve všech druzích lesa, v parcích, sadech. Čirůvka je lupenatá houba s modro-fialovými plodnicemi. Čirůvka je jedlá pouze po tepelné úpravě. Jelikož je silně aromatická, je vhodná hlavně ve směsi s ostatními houbami. Čirůvka se dá upravovat všemi způsoby, lze i nakládat do octového nálevu.
Placky s pórkem a houbami (1 porce) Suroviny: 100 g hladké mouky, 1 vejce, 60 ml mléka, sůl, 50 g očištěných čirůvek, 50 g očištěných babek, 5 g (1 čajová lžíce) másla, 50 g pórku, 10 ml (1 polévková lžíce) oleje. Postup: Z rozkvedlaných vajec, mouky, mléka a soli připravíme řídké těstíčko, které dobře prošleháme. Čirůvky a babky očistíme, nakrájíme na tenké plátky, zalijeme trochou vody, přidáme máslo a podusíme. Pórek očistíme, omyjeme, nakrájíme na tenká kolečka, dáme do cedníku, prolijeme vroucí vodou a necháme dobře okapat. Pórek i houby vmícháme do těstíčka. Směs lijeme naběračkou na pánev a smažíme po obou stranách. Podáváme s bramborovou kaší nebo dušenou pohankou a zeleninovým salátem.
Hřiby – mezi pravé hřiby patří hřib dubový, hřib smrkový, hřib kovář a hřib hnědý. Hřib dubový a smrkový jsou nejvíce ceněné houby. Hřib dubový roste v listnatých lesích, hřib smrkový ve smrkových lesích. Klobouk má světlejší barvu, třeň (noha) je bílá nebo světle žlutá nebo světle žlutá s nádechem do zelena. Hřib smrkový a hřib dubový se hodí ke všem kuchyňským úpravám. Hřib kovář má tmavý modrý klobouk, roste v jehličnatých i smíšených lesích, hlavně pod smrky, duby a buky. Lze ho zaměnit s hřibem satanem, který není jedlý, hřib satan má světle šedý klobouk. Hřib kovář je chutný v polévkách, omáčkách, zapékaný, chutný je i sušený. Hřib hnědý je pevná, masitá suchá houba s tmavě hnědým, hladkým kloboukem, po rozkrojení má světle modrou barvu. Roste v jehličnatých lesích pod smrky a borovicemi. Hodí se ke všem kuchyňským úpravám.
Brambory s hřiby (1 porce)
Suroviny: 250 g brambor, 125 g hřibů (čerstvých nebo mražených), 10 g másla, 10 g hladké mouky, tymián, 2 stroužky česneku, pepř, sůl, kopr.
Postup: Brambory uvaříme ve slupce, po vychladnutí je oloupeme a nakrájíme na plátky. V kastrolu necháme rozpustit máslo, zasypeme ho moukou a uděláme tmavší jíšku. Zalijeme ji vroucí vodou, prošleháme, přidáme očištěné, nakrájené hříbky, česnek utřený se solí, tymián, sůl, pepř a vaříme na mírné teplotě asi 30 minut. Omyjeme kopr a nasekáme ho najemno. Plátky vařených brambor polijeme směsí hřibů a koření, posypeme koprem.
Hřib žlutomasý, zvaný babka – roste ve všech typech lesů obvykle ve skupinách. Mladá houba má hnědý, sametový polokulovitý klobouk, který je v dospělosti charakteristicky popraskaný. Dužnina babky je měkká, na řezu modrá. Mladé houby jsou tuhé, hodí se na nakládání a sušení, měkčí babky jsou dobré do polévek, omáček, smaženice, na zapékání.
Zapečené brambory s brokolicí a babkami Suroviny: 120 g brokolice, 100 g babek, 250 g brambor, 50 g cibule, 10 ml oleje + olej na vymazání, 100 ml 12% smetany, česnek (dle chuti), sůl, oregano, 50 g 30% eidamu. Postup: Brambory oloupeme, nakrájíme na plátky a uvaříme v osolené vodě do polo měkka. Brokolici očistíme a nakrájíme. Na oleji zpěníme nadrobno nakrájenou cibuli, zalijeme trochou vody, přidáme očištěné, nakrájené babky, oregano, sůl a dusíme cca 20 minut. Pekáč vymažeme olejem, poklademe vrstvou brambor, vrstvou brokolice a babek, přidáváme utřený česnek, tak, že poslední vrstva jsou brambory. Zalijeme smetanou a pečeme ve vyhřáté troubě do zlatova. Potom vypneme troubu a posypeme nastrouhaným sýrem. Podáváme se zeleninovým salátem.
Klouzek sličný – je slizká a lepkavá houba, která roste vždy pod modřínem. Klouzek se hodí na guláš, do houbových směsí, na zapékání, do bramborových jídel, do rosolu, do rizota, do omáček apod. Lze ho vařit, dusit, zapékat a nakládat do octového nálevu.
Salát z klouzků (1 porce) Suroviny: 100 g klouzků, 100 g rajčat (1 ks), 50 g cibule, 10 ml zakysané smetany, ocet, sůl, pepř, tymián, pažitka. Postup: Očištěné klouzky nakrájíme, zalijeme vodou a dusíme do měkka. Scedíme, přidáme nakrájené rajče, oloupanou, najemno nasekanou cibuli, smetanu, ocet, sůl, pepř, tymián a promícháme. Zdobíme pažitkou. Podáváme s chlebem nebo pečivem.
Křemenáč březový – je hřibovitá chutná houba, klobouk má světle hnědo-oranžovou barvu, na noze jsou tmavé až černé šupiny. Roste pod břízami. Hodí se pro sušení, nakládání, na zapékání, smažení, dušení. Při tepelné úpravě sice mění barvu, tmavne až černá, ale to nijak neubírá na jeho kvalitě.
Plněné křemenáče (1 porce) Suroviny: 100 g křemenáčů, 50 g eidamu, 30 g cibule, 1 vejce, 10 g másla + máslo na vymazání, sůl, pepř, citron, ledový salát. Postup: odkrojíme nožky křemenáčů a klobouky lehce vydlabeme, osolíme, pokapeme šťávou z citronu, narovnáme do máslem vymazaného pekáče a pečeme v troubě asi 5 minut. Třeně a vydlabanou část klobouků pokrájíme nadrobno. Oloupanou, najemno nasekanou cibuli zpěníme na másle, přidáme pokrájené křemenáče a dusíme do měkka. Přidáme vejce, sůl a pepř. Připravenou směsí plníme klobouky hub, posypeme strouhaným eidamem a 10 minut zapékáme ve vyhřáté troubě. Podáváme s plátky citronu, ledovým salátem a chlebem nebo vařenými bramborami.
Liška obecná – roste v jehličnatých a listnatých lesích. Díky charakteristickému tvaru a žluto-oranžové barvě je nezaměnitelná. Liška není vhodná na sušení. Je nutné ji důkladně podusit, jinak je tvrdá a těžko stravitelná, hodí se na nakládání, do polévek, omáček.
Omáčka s liškami (1 porce) Suroviny: 50 g lišek, 80 g širokých nudlí, 50 g tvrdého sýra, 10 ml olivového oleje, několik lístků čerstvé bazalky, celý kmín, 5 g másla. Postup: Nudle uvaříme dle návodu na obalu. Mezitím opláchneme a očistíme lišky. V pánvi rozpustíme lžičku másla, přidáme špetku kmínu a necháme provonět. Přidáme lišky, zlehka orestujeme a podusíme ve vlastní šťávě, dokud nejsou lišky měkké. Do vyšší nádoby dáme omyté lístky bazalky, přilijeme olivový olej, nastrouhaný sýr a rozmixujeme dohladka. Směsí přelijeme nudle, důkladně promícháme a posypeme podušenými liškami.
Muchomůrka růžovka, zvaná masák – je jediný jedlý druh mochomůrky, od ostatních mochomůrek se liší typickým masově růžovým zbarvením dužniny. Má narůžovělý až růžovo-hnědý klobouk, pokrytý šupinkami nebo bradavkami. Roste v listnatých i jehličnatých lesích většinou pod smrky, buky, duby, jedlemi. Masáka lze snadno zaměnit za jedovaté mochomůrky. Masák se nehodí na sušení, hodí však se na naložení, do polévek, omáček, houbových "škvarků", do houbové směsi, na pečení, zapékání, smažení.
Polévka z masáků (1 porce) Suroviny: 50 g cibule, 15 g (1 polévková lžíce + 1 čajová lžíce sádla), 10 g (1 polévková lžíce hladké mouky, 2 ks masáků, 2 ks hřibovitých hub, např. babek, česnek, oregano, pálivá paprika, sůl, pepř. Postup: V hrnci rozehřejeme sádlo, přidáme najemno nakrájenou cibuli a orestujeme do zlatova. Potom přidáme hladkou mouku a připravíme jíšku. Ochutíme paprikou, solí, pepřem, zalijeme studenou vodou a vaříme 15 minut. Do vařící polévky nasypeme očištěné, nakrájené masáky a vaříme dalších15 minut. Na rozpuštěné lžičce sádla orestujeme očištěné, nakrájené hřibovité houby, přidáme do polévky spolu s utřeným česnekem oreganem, dosolíme a krátce povaříme.
Václavka obecná – je parazitická houba s medově hnědým až načernalým kloboukem, pokrytým šupinami. Šupiny směrem od středu klobouku řídnou. Václavka roste většinou v trusech u kořenů jehličnatých nebo listnatých stromů. Syrová nebo nedostatečně tepelně upravená je mírně jedovatá, je třeba ji déle tepelně upravit, aby se z ní uvolnily nebezpečné látky. Václavka se často nakládá do octa nebo do sladkokyselého nálevu, hodí se na houbové guláše, polévky, omáčky.
Guláš z václavek (1 porce) Suroviny: 10 ml oleje, 50 g cibule, 10 g hladké mouky, 100 g václavek, sůl, pepř, drcený kmín, sladká paprika, 100 ml sladké smetany. Postup: Očištěné, na větší kusy nakrájené václavky propláchneme ve vodě. Na oleji osmažíme najemno nakrájenou cibuli, přidáme papriku, kmín, václavky a dusíme za občasného míchání minimálně 30 minut. Osolíme, opepříme. Rozmícháme mouku s vodou, pomalu přiléváme, až guláš zhoustne. Na konec zjemníme smetanou. Podáváme s těstovinami, rýží, krupicovými noky, houskovými knedlíky nebo chlebem.